Podrobněji o některých částech těla a orgánech
14. května 2009 v 11:45
|
Podrobněji o některých částech těla a orgánech
Páteř
Páteř lva se skládá ze sedmi krčních, 13 hrudních, 7 bederních, 3 křížových a 25 - 27 ocasních obratlů.
Hrudní koš
Hrudní koš tvoří 13 párů žeber, přichycených v horní části k páteři. Pouze sedm z nich je takzvaně "pravých" - tzn. přichycených ve spodní části k hrudní kosti.
Stavba končetin
Přední končetiny jsou připojeny k páteři lopatkami (klíční kost je malá a bez většího významu), zadní končetiny kyčlí. Přichycení končetin vysoko na těle zajišťuje lvu vynikající stabilitu. Přední i zadní končetiny se shodně skládají z pěti hlavních částí, přičemž klouby se na předních a zadních končetinách ohýbají na opačné strany. Přední končetiny jsou poněkud kratší, zato ale masivněji stavěné. Schopnost kloubů předních končetin rotovat do stran usnadňuje lvu strhnutí kořisti a zachycování se předmětů. Umožňuje mu tak šplhat na stromy. Zadní končetiny, oproti předním méně masivní a delší, se největší mírou podílejí na běhu a odrazu při skoku.
Lvi patří mezi tzv. digitigrádní chodce, což znamená, že kráčejí po prstech. Takové uspořádání prodlužuje krok a pomáhá šetři energii. Prsty lva se skládají ze tří článků s výjimkou palce - ten má na předních končetinách články dva a je umístěný poněkud výše, na zadních končetinách je zakrnělý. Nejspodnější část končetin se nazývá tlapa.
Tlapa
Tlapa lva je osrstěná svýjimkou chodidlových polštářků. Ty pokrývá vrstva zrohovatělé kůže a pružné vazivo uvnitř umožňuje tlumit hluk způsobovaný chůzí. Na spodní straně tlapy se nachází hmatové vousky, umožňující vnímat vibrace.
Chodidlový polštářek lví tlapy
Drápy
Uvnitř tlapy, skryté v kožnatých pochvách, se nacházejí drápy. Až 75 mm dlouhé, srpovitě zahnuté, plně zatažitelné a jako břitva ostré drápy představují skutečnou smrtící zbraň. Vytažením drápů se naplno natahují prsty a délka tlapy se prodlužuje na více než dvojnásobek. Lev je vytahuje pouze v poslední fázi lovu, při boji, nebo potřebuje-li se přidržet na kluzké ploše. Vostatních případech zůstávají skryté, aby se při chůzi neztupily.
Tlapa lvíčete s vytaženými drápy při šplhání na strom
Drápy lvům postupně rostou a nahrazují opotřebované části. O chování spočívající ve škrábání do stromů (tzv. drápkování), dříve označovaném za broušení drápů, dnes víme, že slouží k broušení drápů ale i k vytváření vizuálních značek vymezujících teritorium. Setkal jsem se také s údajem, že lvi přibližně jednou za dva roky drápy vyměňují a že výměna bývá doprovázena častějším škrábáním nejrůznějších předmětů. Podle RNDr. P. Brandla z pražské ZOO k ničemu takovému nedochází a pokud lvi přijdou o dráp, nový jim už nenaroste.
Lebka
Lebka lva je masivní, celkově protažená a kratší v obličejové části. Je širší v jařmových obloucích a oproti lebce ostatních velkých koček protáhlejší a v horní části plošší. Čelist je krátká a masivní, aby se na ní mohly upnout silné svaly jí ovládající.
Lebka lva
Chrup
Důležité místo ve lví výzbroji patří zubům zasazeným do krátké a masivní čelisti. Lví chrup tvoří 30 zubů - 12 řezáků (anglicky incisor - 6 v horní a 6 v dolní čelisti), 4 špičáky kónickédo tvaru (anglicky canine - 2 v horní a dva v dolní čelisti), zuby třenové (anglicky premolar - 6v horní a 4 v dolní čelisti) a stoličky (anglicky molar - 2 v horní a 2 v dolní čelisti). Tyto údaje se týkají trvalého ("dospělého") chrupu lva. Mléčný chrup, který lvi vyměňují v 9 měsících života, tvoří pouze 26 zubů.
Horní a dolní čelist
Horní a dolní čelist lva - zuby a zubní vzorec
Použito s laskavým svolením Chunnyho - Chunnie's Mammal Skulls
Použito s laskavým svolením Chunnyho - Chunnie's Mammal Skulls
Jednotlivé druhy zubů plní odlišné úkoly. Řezáky slouží k narušení kůže zdechliny a proniknutí ke svalovině a vnitřnostem, jako i k přerušování šlach zdechliny. Špičáky hrají nejdůležitější úlohu při lovu - jejich pomocí lev zachycuje a (spolu s drápy) strhává kořist a prokusuje její hrdlo nebo páteř. Zuby třenové a stoličky dolní čelisti lev používá k oddělování kusů masa ze zdechliny. Bývají proto někdy nazývány trháky.
Jazyk
Jazyk slouží lvu jako víceúčelový nástroj. Pečuje jím o srst svou i ostatních lvů, čistí rány, s jeho pomocí pije a používá jej jako struhadlo, kterým odděluje menší kousky masa od kosti a strhává blanité omaly ze svalů. Jazyken také lvi rozrušují povrch velkých kostí, k jejichž obsahu by se jinak nedokázali dostat. Umožňuje jim to povrch jazyka pokrytý kónickými papilami, 4 až 5 mm dlouhými, ostrými a nazad ohnutými ostny.
Jazyk pijícího lva
Kůže
Kůže lva je tuhá a pevná už od ranného věku a poskytuje mu ochranu proti zraněním, ať už z kontaktu s kořistí, jinými predátory, nebo ostatními lvy. Na břiše je kůže tenčí než na jiných částech těla. U některých poddruhů lva se vyskytuje podélný lalok volně visící kůže pod břichem. Zvláště často ji nacházíme u lva indického. Kůži pokrývá srst, vynikající tepelný izolátor a kamufláž.
Srst
Srst lva je přizpůsobena relativně teplému podnebí, kde teploty pouze v noci klesají k bodu mrazu. Není proto příliš hustá (1500 - 1600 chlupů na centimetr čtverečný), ani dlouhá. Její struktura je klasická, tvoří ji kratší a hustší podsada a řidší a delší pesíky. Pokrývá celé tělo s výjimkou nevelkého prostoru kolem nozder (tzv. rhinarium) a polštářků tlap. U "plavajících lvů" z delty Okawanga se vyvinula jako adaptace na častý pobyt ve vodě delší srst, schopná zadržet více vzduchu a lépe lvy izolovat před prochladnutím při pobytu ve vodě. Hříva, štětka na konci ocasu, chlupy na loktech samců, hmatové vousky - ty všechny představují jen pozměněnou srst. Aby byla srst dobrou ochranou i proti parazitům, obsahuje ochranný maz, který se ovšem snadno smývá vodou. Proto se (spolu s velkou ztrátou tělesného tepla) lvi do vody vydávají pouze tehdy, nezbývá-li jim jiná možnost.
Stavba těla lva
14. května 2009 v 11:33
|
Stavba těla lva
Popis
- krk
- kohoutek
- hřbet
- kořen ocasu
- ocas
- zadek
- zadní končetiny
- slabiny
- břicho
- bok
- tlapa
- přední končetiny
- rameno
- hrudník
- líce
- dolní čelist
- horní čelist
- tlama
- čenich
- čelo
- ucho
Popis
- krční obratle (vertebrae cervivales)
- nosič (atlas)
- čepovec (axis)
- hrudní obratle (vertebrae thoracicae)
- lopatka (scapula)
- bederní obratle (vertebrae lumbales)
- kost kyčelní (ilium)
- kost křížová (sacrum)
- ocasní obratle (vertebrae caudales)
- kost sedací (ischium)
- nepravé žebro
- pravé žebro
- hrudní kost (sternum)
- klíční kost (clavicula)
- kost pažní (humerus)
- kost stehenní (femur)
- kost loketní (ulna)
- kost vřetenní (radius)
- kůstky zápěstní (ossa carpi)
- kůstky záprstní (ossa metacarpi)
- články prstů (phalanges)
- články prstů (phalanges)
- holenní kost (tibia)
- lýtková kost (fibula)
- zanártní kosti (ossa tarsi)
- nártní kosti (ossa metatarsi)
- články prstů (phalanges)
Svalová soustava lva
Vnitřní orgány
Útoky na člověka
14. května 2009 v 10:32
|
Útoky na člověka
- běžně lvi na člověka neútočí, není jejich přirozenou kořistí, avšak někdy je hlad dovede i do blízkosti lidských obydlí a člověk se poté stává snadno dostupnou kořistí
- lvi nejsou tak agresivní jako třeba bengálští tygři nebo levharti, které mají na svědomí vetší počet lidských obětí
- nejznámější útok na člověka se stal v roce 1898, kdy se v Africkém městě Tsavo stavěla železnice
- dva bezhřívnatí lvi zabili na 35 afrických dělníků za pouhé dva dny
- dělníci postavili obrané ploty s pochodněmi, aby se lvi nedostali do tábora, avšak ani tyto je nedokázaly zadržet
- John Henry Patterson, který vedl stavbu zkoušel v noci vylézt na strom a lvy zabít, avšak bezúspěšně
- než se lvy podařilo zastřelit, stihli zabít 135 lidí.
Lev kapský
14. května 2009 v 10:22
|
Lev kapský
- Kapský lev představuje další, z volné přírody vymizelý druh, poslední lev v provincii Kapsko byl zastřelen 1858 a v Natalu v roce 1863
- žil v oblasti rozprostírající se mezi Namibií a Natalem, tvořené převážně náhorními planinami a stepmi
- podle celé řady zpráv se jednalo poddruh lva dosahující ve srovnání s ostatními největších rozměrů
- pro kapského lva byly typické následující znaky: robustní, široká a těžká hlava, mohutná tmavá (až černá) hříva zbarvená světle v okolí lící, která dosahovala zadních partií břicha a sahala na zádech za lopatky až na ramena, chomáče chlupů na loktech a výrazná štětka na konci ocasu
- pokud jde o barvu srsti, popisujeme ji jako "poměrně tmavou, až šedoplavou, přičemž špičky chlupů byly často černé, hlavně uprostřed hřbetu, na předních končetinách a na stehnech zadních končetin"
- srst samotná pak byla hustší a delší, než jakou lze nalézt u jiných poddruhů lva.
- kapský lev byl dlouho dobu považován za vyhynulého
- díky více než 30 let trvajícím snahám John Spence, ředitel Tygerberg ZOO v Jihoafrické republice, objevil v Novosibirské ZOO pár lvů odpovídající znakům přisuzovaných kapskému lvu a zahájil jejich chovný program.
Lev masajský
14. května 2009 v 10:05
|
Lev masajský
- má vysoké nohy a krátkou hřívu
- již od pravěku chovali lidé lvy v zajetí
- pro zajetí se lvi dnes už neloví
- lovci v přírodě lovi lvi jen z toho důvodu, aby se nějak zabavili, spíše tomu říkají sport
- naštěstí zřídili v Africe několik rozsáhlých rezervací, kde má tato kočkovitá šelma naprostý klid, takže se zatím o její osud nemusíme strachovat.
Lev indický
14. května 2009 v 9:50
|
Lev indický
- lev bývá nazýván králem pouště
- to je ale zcela mylné, protože na poušti lvi nežijí
- lev obývá otevřené krajiny porostlé křovím a roztroušenými stromy
- samec lva má mohutnou hřívu
- váží 150 - 250 kg a jeho délka je 1,5 - 2,5 metrů
- má jednobarevný žlutohnědý kožich. Živí se masem, které si sami uloví
- žijí ve smečkách, které se průměrně skládají ze 4 - 6 lvic a jejich mláďat
- smečky se shlukují do tlup a tak bývá obvykle 20 až 30 členů v tlupě
- náleží mu titul krále zvířat
- jeho obraz nese několik erbů a panovnických znaků - je to symbol síly, odvahy a krásy.
