Květen 2009

Podrobněji o některých částech těla a orgánech

14. května 2009 v 11:45 Podrobněji o některých částech těla a orgánech

Páteř

Páteř lva se skládá ze sedmi krčních, 13 hrudních, 7 bederních, 3 křížových a 25 - 27 ocasních obratlů.

Hrudní koš

Hrudní koš tvoří 13 párů žeber, přichycených v horní části k páteři. Pouze sedm z nich je takzvaně "pravých" - tzn. přichycených ve spodní části k hrudní kosti.

Stavba končetin

Přední končetiny jsou připojeny k páteři lopatkami (klíční kost je malá a bez většího významu), zadní končetiny kyčlí. Přichycení končetin vysoko na těle zajišťuje lvu vynikající stabilitu. Přední i zadní končetiny se shodně skládají z pěti hlavních částí, přičemž klouby se na předních a zadních končetinách ohýbají na opačné strany. Přední končetiny jsou poněkud kratší, zato ale masivněji stavěné. Schopnost kloubů předních končetin rotovat do stran usnadňuje lvu strhnutí kořisti a zachycování se předmětů. Umožňuje mu tak šplhat na stromy. Zadní končetiny, oproti předním méně masivní a delší, se největší mírou podílejí na běhu a odrazu při skoku.
Lvi patří mezi tzv. digitigrádní chodce, což znamená, že kráčejí po prstech. Takové uspořádání prodlužuje krok a pomáhá šetři energii. Prsty lva se skládají ze tří článků s výjimkou palce - ten má na předních končetinách články dva a je umístěný poněkud výše, na zadních končetinách je zakrnělý. Nejspodnější část končetin se nazývá tlapa.

Tlapa

Tlapa lva je osrstěná svýjimkou chodidlových polštářků. Ty pokrývá vrstva zrohovatělé kůže a pružné vazivo uvnitř umožňuje tlumit hluk způsobovaný chůzí. Na spodní straně tlapy se nachází hmatové vousky, umožňující vnímat vibrace.
Chodidlový polštářek lví tlapy


Drápy

Uvnitř tlapy, skryté v kožnatých pochvách, se nacházejí drápy. Až 75 mm dlouhé, srpovitě zahnuté, plně zatažitelné a jako břitva ostré drápy představují skutečnou smrtící zbraň. Vytažením drápů se naplno natahují prsty a délka tlapy se prodlužuje na více než dvojnásobek. Lev je vytahuje pouze v poslední fázi lovu, při boji, nebo potřebuje-li se přidržet na kluzké ploše. Vostatních případech zůstávají skryté, aby se při chůzi neztupily.
Tlapa lvíčete s vytaženými drápy při šplhání na strom


Drápy lvům postupně rostou a nahrazují opotřebované části. O chování spočívající ve škrábání do stromů (tzv. drápkování), dříve označovaném za broušení drápů, dnes víme, že slouží k broušení drápů ale i k vytváření vizuálních značek vymezujících teritorium. Setkal jsem se také s údajem, že lvi přibližně jednou za dva roky drápy vyměňují a že výměna bývá doprovázena častějším škrábáním nejrůznějších předmětů. Podle RNDr. P. Brandla z pražské ZOO k ničemu takovému nedochází a pokud lvi přijdou o dráp, nový jim už nenaroste.

Dráp se vysune natažením šlachy a následným pootočení posledního článku prstu


Lebka

Lebka lva je masivní, celkově protažená a kratší v obličejové části. Je širší v jařmových obloucích a oproti lebce ostatních velkých koček protáhlejší a v horní části plošší. Čelist je krátká a masivní, aby se na ní mohly upnout silné svaly jí ovládající.
Lebka lva


Chrup

Důležité místo ve lví výzbroji patří zubům zasazeným do krátké a masivní čelisti. Lví chrup tvoří 30 zubů - 12 řezáků (anglicky incisor - 6 v horní a 6 v dolní čelisti), 4 špičáky kónickédo tvaru (anglicky canine - 2 v horní a dva v dolní čelisti), zuby třenové (anglicky premolar - 6v horní a 4 v dolní čelisti) a stoličky (anglicky molar - 2 v horní a 2 v dolní čelisti). Tyto údaje se týkají trvalého ("dospělého") chrupu lva. Mléčný chrup, který lvi vyměňují v 9 měsících života, tvoří pouze 26 zubů.
Horní a dolní čelist
Horní a dolní čelist lva - zuby a zubní vzorec
Použito s laskavým svolením Chunnyho - Chunnie's Mammal Skulls
Jednotlivé druhy zubů plní odlišné úkoly. Řezáky slouží k narušení kůže zdechliny a proniknutí ke svalovině a vnitřnostem, jako i k přerušování šlach zdechliny. Špičáky hrají nejdůležitější úlohu při lovu - jejich pomocí lev zachycuje a (spolu s drápy) strhává kořist a prokusuje její hrdlo nebo páteř. Zuby třenové a stoličky dolní čelisti lev používá k oddělování kusů masa ze zdechliny. Bývají proto někdy nazývány trháky.

Jazyk

Jazyk slouží lvu jako víceúčelový nástroj. Pečuje jím o srst svou i ostatních lvů, čistí rány, s jeho pomocí pije a používá jej jako struhadlo, kterým odděluje menší kousky masa od kosti a strhává blanité omaly ze svalů. Jazyken také lvi rozrušují povrch velkých kostí, k jejichž obsahu by se jinak nedokázali dostat. Umožňuje jim to povrch jazyka pokrytý kónickými papilami, 4 až 5 mm dlouhými, ostrými a nazad ohnutými ostny.
Jazyk pijícího lva

Kůže

Kůže lva je tuhá a pevná už od ranného věku a poskytuje mu ochranu proti zraněním, ať už z kontaktu s kořistí, jinými predátory, nebo ostatními lvy. Na břiše je kůže tenčí než na jiných částech těla. U některých poddruhů lva se vyskytuje podélný lalok volně visící kůže pod břichem. Zvláště často ji nacházíme u lva indického. Kůži pokrývá srst, vynikající tepelný izolátor a kamufláž.

Srst

Srst lva je přizpůsobena relativně teplému podnebí, kde teploty pouze v noci klesají k bodu mrazu. Není proto příliš hustá (1500 - 1600 chlupů na centimetr čtverečný), ani dlouhá. Její struktura je klasická, tvoří ji kratší a hustší podsada a řidší a delší pesíky. Pokrývá celé tělo s výjimkou nevelkého prostoru kolem nozder (tzv. rhinarium) a polštářků tlap. U "plavajících lvů" z delty Okawanga se vyvinula jako adaptace na častý pobyt ve vodě delší srst, schopná zadržet více vzduchu a lépe lvy izolovat před prochladnutím při pobytu ve vodě. Hříva, štětka na konci ocasu, chlupy na loktech samců, hmatové vousky - ty všechny představují jen pozměněnou srst. Aby byla srst dobrou ochranou i proti parazitům, obsahuje ochranný maz, který se ovšem snadno smývá vodou. Proto se (spolu s velkou ztrátou tělesného tepla) lvi do vody vydávají pouze tehdy, nezbývá-li jim jiná možnost.

Stavba těla lva

14. května 2009 v 11:33 Stavba těla lva
Popis
  1. krk
  2. kohoutek
  3. hřbet
  4. kořen ocasu
  5. ocas
  6. zadek
  7. zadní končetiny
  8. slabiny
  9. břicho
  10. bok
  11. tlapa
  12. přední končetiny
  13. rameno
  14. hrudník
  15. líce
  16. dolní čelist
  17. horní čelist
  18. tlama
  19. čenich
  20. čelo
  21. ucho
Popis
  1. lebka (cranium)
  2. krční obratle (vertebrae cervivales)
  3. nosič (atlas)
  4. čepovec (axis)
  5. hrudní obratle (vertebrae thoracicae)
  6. lopatka (scapula)
  7. bederní obratle (vertebrae lumbales)
  8. kost kyčelní (ilium)
  9. kost křížová (sacrum)
  10. ocasní obratle (vertebrae caudales)
  11. kost sedací (ischium)
  12. nepravé žebro
  13. pravé žebro
  14. hrudní kost (sternum)
  15. klíční kost (clavicula)
  16. kost pažní (humerus)
  17. kost stehenní (femur)
  18. kost loketní (ulna)
  19. kost vřetenní (radius)
  20. kůstky zápěstní (ossa carpi)
  21. kůstky záprstní (ossa metacarpi)
  22. články prstů (phalanges)
  23. články prstů (phalanges)
  24. holenní kost (tibia)
  25. lýtková kost (fibula)
  26. zanártní kosti (ossa tarsi)
  27. nártní kosti (ossa metatarsi)
  28. články prstů (phalanges)
Svalová soustava lva

Vnitřní orgány





Útoky na člověka

14. května 2009 v 10:32 Útoky na člověka

  • běžně lvi na člověka neútočí, není jejich přirozenou kořistí, avšak někdy je hlad dovede i do blízkosti lidských obydlí a člověk se poté stává snadno dostupnou kořistí
  • lvi nejsou tak agresivní jako třeba bengálští tygři nebo levharti, které mají na svědomí vetší počet lidských obětí

  • nejznámější útok na člověka se stal v roce 1898, kdy se v Africkém městě Tsavo stavěla železnice
  • dva bezhřívnatí lvi zabili na 35 afrických dělníků za pouhé dva dny
  • dělníci postavili obrané ploty s pochodněmi, aby se lvi nedostali do tábora, avšak ani tyto je nedokázaly zadržet
  • John Henry Patterson, který vedl stavbu zkoušel v noci vylézt na strom a lvy zabít, avšak bezúspěšně
  • než se lvy podařilo zastřelit, stihli zabít 135 lidí.

Lev kapský

14. května 2009 v 10:22 Lev kapský

  • Kapský lev představuje další, z volné přírody vymizelý druh, poslední lev v provincii Kapsko byl zastřelen 1858 a v Natalu v roce 1863
  • žil v oblasti rozprostírající se mezi Namibií a Natalem, tvořené převážně náhorními planinami a stepmi
  • podle celé řady zpráv se jednalo poddruh lva dosahující ve srovnání s ostatními největších rozměrů
  • pro kapského lva byly typické následující znaky: robustní, široká a těžká hlava, mohutná tmavá (až černá) hříva zbarvená světle v okolí lící, která dosahovala zadních partií břicha a sahala na zádech za lopatky až na ramena, chomáče chlupů na loktech a výrazná štětka na konci ocasu
  • pokud jde o barvu srsti, popisujeme ji jako "poměrně tmavou, až šedoplavou, přičemž špičky chlupů byly často černé, hlavně uprostřed hřbetu, na předních končetinách a na stehnech zadních končetin"
  • srst samotná pak byla hustší a delší, než jakou lze nalézt u jiných poddruhů lva.
  • kapský lev byl dlouho dobu považován za vyhynulého
  • díky více než 30 let trvajícím snahám John Spence, ředitel Tygerberg ZOO v Jihoafrické republice, objevil v Novosibirské ZOO pár lvů odpovídající znakům přisuzovaných kapskému lvu a zahájil jejich chovný program.

Lev masajský

14. května 2009 v 10:05 Lev masajský
  • má vysoké nohy a krátkou hřívu
  • již od pravěku chovali lidé lvy v zajetí
  • pro zajetí se lvi dnes už neloví
  • lovci v přírodě lovi lvi jen z toho důvodu, aby se nějak zabavili, spíše tomu říkají sport
  • naštěstí zřídili v Africe několik rozsáhlých rezervací, kde má tato kočkovitá šelma naprostý klid, takže se zatím o její osud nemusíme strachovat.

Lev indický

14. května 2009 v 9:50 Lev indický

  • lev bývá nazýván králem pouště
  • to je ale zcela mylné, protože na poušti lvi nežijí
  • lev obývá otevřené krajiny porostlé křovím a roztroušenými stromy
  • samec lva má mohutnou hřívu
  • váží 150 - 250 kg a jeho délka je 1,5 - 2,5 metrů
  • má jednobarevný žlutohnědý kožich. Živí se masem, které si sami uloví
  • žijí ve smečkách, které se průměrně skládají ze 4 - 6 lvic a jejich mláďat
  • smečky se shlukují do tlup a tak bývá obvykle 20 až 30 členů v tlupě
  • náleží mu titul krále zvířat
  • jeho obraz nese několik erbů a panovnických znaků - je to symbol síly, odvahy a krásy.

Lev berberský

14. května 2009 v 9:42 Lev berberský

  • Berberský lev (též núbijský, atlasový) žil v zalesněných oblastech Velkého a Malého Atlasu na území dnešního Alžírska, Maroka a Tunisu
  • volně žijící jedinci byli naposledy spatřeni v letech 1700 (Tripolis), 1891 (Tunisko), 1899 (Alžírsko) a poslední byl zastřelen v roce 1922 v horách Atlasu v Maroku
  • za důvod jejich vyhynutí je považován jednak nadměrný "sportovní" lov a odlesnění rozsáhlých území Tunisko, jednak jejich systematická likvidace spojená s vyplácením odměn Alžírsko a také rozšíření střelných zbraní a občanské války Maroko


  • Berberský lev proslul svými rozměry - samci vážili 220 až 270 kilogramů, na délku měřili až 3,3 metru a v kohoutku byli vysocí přes 1 metr
  • pokud jde o tělesnou stavbu, pro berberského lva byl typická krátký a široký čenich, široká obličejová část a a velké a kulaté oči jantarové barvy se světle zbarvenou duhovkou
  • mohutná hříva samců lva berberského sahala až za lopatky a zasahovala i na břicho a pokrývala jej buď celé, nebo začínala až za hrudí a ve dvou pruzích se táhla až do slabin
  • tvořily ji husté chlupy temně žlutošedé až temně šedohnědé barvy, promíchané na některých místech s chlupy hnědočervené barvy
  • srsti byla hnědavě šedožlutá a tvořili ji dlouhé a husté chlupy
  • samice měly oblast světlé srsti mezi předníma nohama
  • berberští lvi žili obvykle osamoceně a jen výjimečně v párech, nevytvářeli tedy smečky
  • lovili jeleny, gazely a také dobytek arabského obyvatelstva (ovce, kozy, krávy a někdy i koně).

Lev senegalský

14. května 2009 v 9:33 Lev senegalský

  • lev senegalský ( taky západoafrický) se dnes nachází ve velmi nebezpečné situaci
  • dříve obýval oblast celé západní Afriky, Kamerun, Čad a oblast dnešní Středoafrické republiky (dříve Ubangi-Šari)
  • v současnosti jej nalézáme pouze na izolovaných ostrůvcích uvnitř dříve osídleného území (mezi 800 až 600 kusy celkově), přičemž jednotlivé populace nejsou dostatečně velké, aby nedocházelo k příbuzenskému křížení a tím k degradaci genofondu
  • Ppokud se jeho ochrana nezlepší, hrozí mu v nepříliš vzdálené budoucnosti úplné vyhynutí

  • samci senegalských lvů mají obvykle velmi malou hřívu či ji nemají vůbec, a pokud vzniká, je obvykle v barvě ostatní srsti, či jen o trochu tmavší
  • nemají břišní hřívu a jen zřídkakdy lze pozorovat světlé chomáče srsti na loktech
  • srst samotná nabývá světle plavého až načervenalého odstínu.